Czech it: sinks

sinks sinks Mina Dostal

Jsou kytarové kapely, které se ocitly v marginální oblasti žánru a pilují své poselství na hrubých třecích plochách současné, desolátní společnosti. Ohání se svými krví potřísněnými nástroji v ohlušujících salvách nakřáplých kompozic. Jestli si někdo myslel, že punk je mrtvý, může se nechat opláchnout Guinessem od Liase na koncertě Fat White Family, nebo si nechat ozdobit ušní bubínek dírou od řevu Charlieho z Shame.

Podobný hlas se více a více ozývá z Brna. Antonín Mika, zpěvák ze sinks je nejen pozoruhodný textař a básník, nýbrž i autentický prorok otrávené generace, která se neslučuje s ignorací lidu a vyprázdněností konzumerismu, ale upozorňuje na křehkost identity i vztek dnešní hudební komunity. Skupina Guilty Echoes, která je řekněme více intimní inkarnací Tondovy hudební persony, ho spojuje s bubeníkem Peterem Štímelem a na basu hraje Vendula Pukyšová se svým blahodárným, sametovým zvukem a soulovou lehkostí. Ačkoli je trio poměrně čerstvá záležitost, se svým EP June, které vyšlo v září roku 2019, si získali pozornost takřka všech koutů české scény. Nebýt karantény, odehráli by sinks klubové turné s Fotbal, zahráli si v Německu, na Pop Messe, Sharpe festivalu nebo na Besedě u Bigbítu

Období před uzavřením celé scény reflektoval Peter asi takhle: „Kámo, už by som chcel mít alespoň jeden volný víkend bez koncertu. Ale je to super!” A je to logické vyústění celé situace; sinks jsou pilní a vytrvalí, našli mezi sebou vzájemně synergii, která je pohání dopředu. O další aktivity se bude starat berlínský label Crazysane Records, který kapele už mj. vydal elektronickou verzi prvního EP nazvanou July. V ní rozvíjí sinks zcela odlišnou polohu, zadumanější a zvukově odlehčenou, jako protiváhu k jejich hlučnému, nervy drásajícímu živému projevu. Energie a rozmanitost jejich zvuku tak jen více vypovídá o vitalitě kapely, od které bychom se měli do roka dočkat debutové desky.

Mluvil jsem s Tondou o změnách, které přinesl jejich vstup do Crazysane. „Na jednu stranu jsme byli zvyklí na DIY přístup a byl to trochu šok, když si uvědomíš, že najednou musíš vše konzultovat. Měli jsme třeba grafiku od kamaráda, kterou jsme ale pak nepoužili, protože si label vybral něco jinýho. Ale máme fakt štěstí v tom, že pro nás dělají nesmírně moc, rýsuje se nám tour po Evropě a celkově smýšlíme o věcech dost v souladu. Takže ten vztah je pro tu kapelu neskutečně zdravý a prospěšný. A doufám, že to tak je i obráceně.” Zeptal jsem se také, jestli plánují pokračovat v elektronické hudbě. „No, pokud bude zase karanténa a nebudeme mít co dělat, tak jo. Bylo to pro nás úplně jiné, být ve svých domovech a skládat tam. Zmizel z toho ten element klubů a hlasité aparatury.”

Během uvolněné konverzace v parku Tonda mimoděk, ve vší skromnosti zmiňuje, že se na novou desku hodně těší. Podle živých vystoupení je kapela v nejlepší kondici a nové věci prý budou zvukově a výrazem ještě více hraniční.

    vychází za podpory
    EEA and Norway grants
    Ministerstvo kultury ČR
    Nadace Český hudební fond
    NADACE ŽIVOT UMĚLCE

    Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.