Vybrat poslední tři songy, které je třeba slyšet před koncem světa, je opravdu úkol z těch nejtěžších. Je to skutečně naposled. A proto mi snad odpustíte trochu toho dojetí.

Tento song vás neposadí na zadek proto, že by přinášel něco až tak moc nového, ale proto, že rozšiřuje hranice melodiky v pop music. Je to pastva pro intelektuály a zároveň velký hit.

Je to už trochu déle, co koncem léta vyšla debutová deska Spector, jedné z těch hype kapel, od kterých hlavně britská média očekávala adrenalinovou injekci pro místní scénu.

Od Two Door Cinema Club nemůžete očekávat výraznou progresi v jejich stylu, protože na debutu se vyprofilovali jako svižná melodická kytarovka směřující mnohem více k popovému přístupu než k hudební revoluci.

Sice to není vyloženě vánoční píseň, ale pro mě bude The Sound of Silence vždycky tak nějak vnitřně spojen s těmito svátky, ať už za to může folkový základ skladby nebo zvuk ticha.

Ken Hensley už u nás koncertoval mnohokrát a má tu své fanoušky, kteří vždy přijdou rádi znovu, ale v Brně to byla jeho premiéra.

Česká kapela původem z Mariánských lázní, která má za sebou už tři desky a její stylový mix popu i elektroniky s prvky drum’n’bassu, reggae a funku z ní udělal v minulosti pozoruhodný objev naší scény, chystá další studiové album.

Jeden z nejzásadnějších autorů legendárních Uriah Heep, který má na kontě i dlouhou řadu sólových desek a spoluprací s jinými, zavítá 15. prosince poprvé do Brna, den poté zahraje ještě v Praze. Řeč je samozřejmě o Kenu Hensleym.

Přesně před deseti lety vyšla "labutí píseň" Švéda Quorthona a jeho kapely Bathory, první část z dvojdílného alba Nordland. Jeho autor zemřel o necelé dva roky později na zástavu srdce.

Zprávy o snad už konečné fázi přípravy dokonce dvou desek s autorským podpisem Johnnyho Borrella, které vyplynuly na povrch minulý měsíc, mě velmi potěšily.