Prague Music Week: týden, který měl jen 3 dny

Prague Music Week Prague Music Week foto: Libor Galia

Na začátku listopadu se v Praze uskutečnil staronový Prague Music Week, který nabídl od čtvrtka do soboty rozmanitý program přednášek, workshopů a také koncertů. Navázal na konferenci a showcase festival Nouvelle Prague pořádaný Amebou (mj. Rock for People), přičemž nový název a koncept vzešel ze spojení s Beatworx (mj. Let It Roll), díky jejichž zapojení festival nově sliboval větší žánrovou rozmanitost vystupujících a větší prostor pro DJs a obecně elektronickou produkci, ale i témata zaměřená na elektronickou scénu.

Prague Music Week: reportážgalerie
Letošní program konference probíhal v Národním domě na Smíchově a kromě panelových diskusí v hlavním sále nabídl také praktickou část a workshopy v menších prostorách této reprezentativní budovy. Na své si zde mohli přijít všichni napříč hudební sférou – ať už promotéři, zástupci labelů nebo manažeři, tak i aktivní nebo začínající hudebníci. V přízemí probíhal veletrh s hudebními novinkami, v přilehlém klubu Futurum Music Bar každý večer koncerty. Prostor sloužil také pro networking a navazování nových kontaktů, nutno ale dodat, že akce měla poměrně malou účast a zvolené místo konání, obzvlášť pak hlavní sál, působil poněkud prázdným dojmem, což se nezlepšilo ani s příchodem víkendu.

V diskusích se řešila nejen rezonující lokální témata a problémy, ale i postavení žen v hudbě nebo udržitelnost. Chtě nechtě se do spousty panelů dostalo také téma umělé inteligence.   


Martin: Na konferenci jsem stihl dorazit až ve čtvrtek odpoledne, bohužel jsem tak vynechal třeba lákavou přednášku AI v hudební produkci nebo Postavení žen v hudebním průmyslu. Program pro mě tedy začal diskusním panelem na téma Digital Distribution: New ways to spread your music, který mi jako aktivnímu hudebníkovi nabídl nové pohledy na šíření a propagaci hudební tvorby. Hosté diskutovali například o tom, proč čeští hudebníci nemají a v blízké budoucnosti ani mít nebudou možnost používat placené reklamní systémy Spotify a nastínili, jak tuto bariéru více či méně úspěšně obcházejí, například zakládáním bakovních karet v zahraničí. Dobře zpracované téma a skvělé vybrané hosty zastínil fakt, že v hlavním sále tou dobou bylo téměř liduprázdno, což se negativně podepsalo především na celkové atmosféře, ale také na akustice, která v této velké „kulturákové” hale zkrátka nebyla ideální. Při následném rozhovoru na téma Synchronization and the role of the supervision jsem se tak spíše snažil pochytit, o čem se vlastně diskutující baví, než abych porozuměl, co nám tím chtějí říct. Unaven pracovním dnem jsem se pak po prohození několika slov se známými tvářemi, které jsem potkal na chodbě, vydal odpočinout a nasbírat síly na druhý den.

Tereza: Velká očekávání ve mě vzbudil panel Key Interview with Martin Elbourne. Řešilo se třeba že zahrát na Glastonbury může opravdu jakkoliv velká kapela, musí být ale minimálně stejně výjimečná jako festival samotný. Probíraly se i změny, které v rámci festivalu za posledních pár let proběhly. Menším zklamáním byla forma rozhovoru, který probíhal online. Martin Elbourne, booking manažer a poradce festivalu, byl určitě velkým tahákem i v rámci proma PMW, byla tedy škoda, že nebyl přítomen osobně. Interview v hlavním sále se z nepochopitelných důvodů protínal o půl hodiny s vedle probíhajícím workshopem.

Michal: Naštěstí jsme měli možnost rozložit síly a mohli jsme se zúčastnit obou programů. Byla by totiž velká škoda, kdybychom simultánně probíhající PR & Marketing workshop with Fiona Bloome vynechali. Její energie pohltila celý sál a její nadšení bylo přímo nakažlivé. Kromě opravdu velké nálože konkrétních nápadů, jak přistupovat k sebepropagaci, nebo proč je důležité budovat vlastní playlisty nechyběla ani praktická cvičení s dobrovolníky z publika, na kterých všem účastníkům dokázala, že z každé drobnosti je možné udělat přednost – ať už se bude jednat o specifickou vizáž frontwoman, originální zápletku videoklipu nebo netradiční spojení více žánrů.

Fiona Bloome, Foto Libor Galia Fiona Bloomefoto: Libor Galia
Martin: Po dalších dvou programech v hlavním sále, věnovaných podpoře exportu české hudby a popularizaci elektronické hudby, které byly zajímavé na poslech, ale nic nového jsem z nich neodnesl, jsme společně zamířili na recepci Hemi do přízemí mezi stánky vystavujících na veletrhu. Otázkou zůstává, zda těch 6 stánků, ve kterých vystavující nepředstavili nic moc nového, lze označit jako hudební „veletrh”. Občerstvení spojené s recepcí nicméně bylo vynikající a večer jsme strávili příjemným networkingem.

Tereza: Sobota pro mě začala opravdu přínosnou diskusí Touring reality for CEE artists, která řešila nástrahy a příležitosti středoevropských kapel na zahraničních koncertech. Musím vypíchnout skvělé složení hostů a hlavně zkušenosti z praxe od hudebníků Martina Šolce (I Love You Honey Bunny) a Prokopa Korba (Badfocus), kteří u zahraničních sousedů vyzdvihli například mnohem větší ochotu podpořit kapelu koupí merche, který často tvoří u začínajících kapel převažující část příjmů z turné. Ještě zajímavější pak byla jejich upřímná statistika návštěvností akcí, kdy zmínili, že každá vyprodaná akce je vyvážená několika dalšími, kde hrají pro 5 lidí.

Martin: Po rychlém obědě jsem přeběhl do salonku, kde začínal workshop s honosným názvem Produkce hudby není rocket science, je to jen trochu těžší. Vtipná anotace už předem prozradila, v jakém duchu se celý workshop ponese, a hosté Lukáš Chromek, Filip Vlček a Tomáš Plíšek pod taktovkou moderátora Jana Vávry skutečně předvedli nevídanou show, ve které nechyběla teorie, praxe, ani vtipné příhody z nahrávání. Pravidlo pěti piv, které přinese dodatečný nadhled na výsledek práce producenta a pomůže mu zjistit, jak jeho práci bude vnímat většina účastníků průměrného festivalu, je určitě poučka, kterou si z workshopu odnese každý účastník.

Michal: Panelová diskuze Drahota: Ekonomika hudebních akcí možná svým názvem nenalákala každého, přinesla však spoustu nových pohledů, o kterých jsem dříve nepřemýšlel. Dozvěděli jsme se například, že důvodem, proč zdražují festivaly, nejsou ani tak rostoucí náklady na energie a pronájem, ale hlavně často neuvěřitelně vysoké honoráře headlinerů – a to nejen zahraničních, ale i těch českých. Z následující diskuse mě přitom překvapilo, že vrásky pořadatelům dělají také bezplatné městské festivaly, které devalvují cenu kultury v očích návštěvníků a způsobují odliv platících fanoušků.

Martin: Workshop o exportu české hudby pro mě byl takovým příjemným zakončením celé konference a jen utvrdil můj dojem, že sobotní program byl z celé konference nejsilnější.

Networking na Prague Music Weeku, Foto Libor Galia Networking na Prague Music Weekufoto: Libor Galia
Krátce se vrátíme ještě ke koncertům, které byly nedílnou součástí festivalu. Koncertní večery byly rozdělené do tří bloků a každý večer dal prostor jinému žánru. Čtvrtku vládl rap, pátku alternativní rock a sobota dala prostor elektronice. Velkou výhodou bylo spojení Národního domu na Smíchově s Futurem, návštěvníci konference tak nemuseli nikam přecházet a vše se prakticky odehrávalo na jednom místě. I tato nesporná výhoda, kdy doslava stačilo sejít o pár schodů níže, nepřilákala dostatek návštěvníků. Pokud jste sešli do Futura už na první interprety, setkali jste se pod pódiem jen s jednotkami lidí. Když se klub alespoň z půlky zaplnil, už byla atmosféra lepší, ale i tak jsme byli překvapeni, jak málo návštěvníků na večerní program v porovnání s minulými ročníky Nouvelle Prague vlastně dorazilo.

V tomto ohledu je zde určitě prostor pro zlepšení propagace celé akce, protože výběr vystupujících byl velmi zajímavý a sety Hellwany, The Silver Spoons, Purple Boi či Badfocuse neměly chybu. Například takoví Cold Meat Party, jejichž příjemně plynoucí garagerockové písně protínal jen suchý humor frontmana Honzy Podskalského, se stali překvapením celého pátečního večera. Závěr prvního ročníku festivalu po propracované audiovizuální show v podání Young Aesthete pořádně oživilo ryze ženské DJ uskupení Girls Don't Sync z Liverpoolu, které si dává svými vystoupeními za cíl inspirovat a učit co nejvíce ženských DJs.

I přes drobné dramaturgické chyby, kdy na sebe část programu navazovala s příliš dlouhými pauzami, některé programy se naopak zbytečně překrývaly a občas ne příliš lákavá témata diskuzí (například o trendech v bezpečnosti akcí, která i přes poměrně úzkou cílovku probíhala v hlavním sále) pro nás byla návštěva prvního ročníku Prague Music Week rozhodně přínosnou zkušeností. Showcase a konference má co nabídnout nejen hudebním profesionálům, kterých zde byla převaha, ale i mladým začínajícím umělcům, kteří se chtějí vzdělávat v oboru nebo získat nové kontakty. Doufáme, že další ročník přiláká výrazně více návštěvníků než ten letošní.

Autoři jsou členové kapely Iggy Mayerov.


Prague Music Week, Praha – Národní dům na Smíchově + Futurum, 9.–11. 11. 23

    vychází za podpory
    EEA and Norway grants
    Ministerstvo kultury ČR
    Nadace Český hudební fond
    NADACE ŽIVOT UMĚLCE

    Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.