Vivat Vila #4: Itoška na dlažebních kostkách

Po třech letech zpět v Prachaticích, na festivale Vivat Vila, který se loni stal zastávkou putovního Moody Moon Noizu, aby se opět vrátil k vlastní dramaturgii spojené s doprovodným programem v historickém centru města.

Tomáš Niesner u kostela, projíždějící auta, Itoška a kafe – blýskne se ve storíčku. Ale taky básnické čtení ve sklepě, kdy každý z autorů čte básně toho druhého. Zajímavý pohled do nitra něčí duše. A pak už próza v hospicu a výlet po prachatických ulicích. V horkém dni pod slunečními brýlemi všímáme si maleb a detailů architektury budov. Jiří Peňás je dobrým průvodcem a tak udrží skupinku těch, kteří se vzdali odpolední návštěvy koupaliště. Kopeček zmrzliny a fotka na památku budiž jim odměnou.

V rychlosti probíhám Prachatické muzeum, které zachycuje dějiny města od pravěku až po dvacáté století. Zastavím se v Galerii Dolní brána, kde v tichosti prázdné místnosti visí tištěné obrazy krajin Jaromíra 99. Samotu protínají písně Johnnyho Cashe, znějící z reproduktoru.

A konečně – Kralova vila! Od pátku zde hraje jedna kapela za druhou, jednou uvnitř v poněkud těsné místnosti, hlavně na koncertech Frau Zwei nebo Ankiho, ale i jiných, a pak venku. Samotná budova a přilehlá zahrada se stala natolik komfortním prostředím, že možná zanikají drobné detaily, jež vila ušla díky dobrovolné práci a nasazení organizátorů festivalu, kteří vilou žijí po celý rok. Tak už necítím obavy a trochu toho nebezpečí, když se opřu o zábradlí na terase, abych z ptačího pohledu sledovala koncert Všetuly Sfinx odehrávající se přímo po námi.

Za mnou vůně výběrové kávy a – tam je Čaky!

Nejlepší hudební zážitky? Překvapivě intenzivní, noisově industriální rave budějovických Jadran, emocemi protkané balady táborských Kalle. V sobotu sleduju, kolik hudebníků se vleze na stage v přízemí vily. Odpověď je šest s jedním stojícím z půlky na repráku. Hothouse vídám naživo často. Tady stísněnost malého prostoru rozsekl melodický zvuk piana vystupující z noisového sevření dvou kytar a trubky vedených pevnou souhrou basových linek s novým bubeníkem, kterého kapela našla v sestavě pražských Alpha Strategy. Nakonec Dÿskotéka. Kdo tam byl, zažil a kdo ne, může snít.

Vivat Vila patří k těm krásným jihočeským festivalům, nad kterými žasnu každý rok. Skvělá dramaturgie, důmyslné propojení akce s městem, přesah k ochraně architektonické památky, dobří lidé. Těším se zase za rok a díky všem, kdo se na tom podílejí!

Vivat Vila #4, Prachatice – Kralova vila a historické centrum, 14. – 15. 7. 23