„Yeah I’m hungry for some action / Dying to feel alive, feel alive,” provází jeden z jejich nejnovějších singlů Mercy. A ač je úvodní citace vytržena z kontextu skladby, mohla by ji kapela použít jako své motto, protože s málokterou jinou formací se budete cítit – navzdory často bolestnému obsahu jejich textů – tak pozitivně nakopnutí, jako právě s Iggy Mayerov.
Iggy Mayerov, jejichž název vznikl dílem náhody a dílem sázky mezi kamarády na jednom z festivalů jako zkomolenina jmen Ingrid a Majerová, naskočili jako mnozí další na novou vlnu showgazu po znovuvzkříšení Slowdive na konci minulého desetiletí. Doba žánru přála, a se singlem Ride tak doputovala kapela při své druhé účasti v soutěži Startér Radia Wave v roce 2019 až do finálové trojice, díky čemuž utkvěla v paměti nejen mně. „Byla to skvělá příležitost, která nám pomohla navázat nové kontakty. Dostali jsme se do většího povědomí na hudební scéně a přineslo nám to tehdy spoustu koncertu. Určitě je to super způsob, jak svoji tvorbu dostat mezi více lidí,” dodává kapela.Iggy Mayerov nezůstali u melancholického zadumaného zasnění à la Slowdive, ke svým převážně instospektivním textům přidali mnohem popovější sound a melodie tak získaly na vlastním výrazu. Sami se vydali zjistit, kam je jejich láska k samotnému hraní a vzájemná symbióza dovede. Momentálně se pražská čtveřice ve složení Tereza Dusilová (zpěv), Michal Pilař (kytara), Jakub Pilař (basa) a Martin Griner (klávesy + syntezátory) nejvíce blíží dreampopovému zvuku přicházejícímu odněkud z lehkého večerního oparu. Ale dost škatulkování, za Iggy Mayerov je totiž mnohem víc, než jen zasněné vokály opírající se o synťáky, zreverbované kytary a klávesy.
Co je dělá výjimečnými, není tak hudba a texty, ač naprosto skvělé svým provedením, dotažením a ponorem do duše Terezy jako autorky většiny textů, ale především to, jak se jim daří prodávat jejich náladu a sdělení živě. Ač se nekoná žádné zběsilé skákání po podiu ani vrhání se do davu pod ním, dokáže tahle čtveřice kombinací chytlavých melodií, zpěvaččina usměvavého houpavého a jistého projevu a vlastních světelných stěn, vtáhnout všechny přítomné k sobě na stage minimálně pocitem. A i přes fakt, že jde o songy o zlomených srdcích, nejistotě, hledání vlastního místa ve světě a všech dalších trampotách mladé generace (jejich debutové album vydané v roce 2022 koneckonců nese název Millenial Cliché), na koncertech jako by všechny tyto problémy házeli za hlavu a stěžejním cílem byla jednoduše dobrá party, kde se budou všichni cítit dobře.
To ostatně potvrdili i na podzimním křtu svého EP Lovesick v Café V lese, kde všechny přítomné strhly do tance hned úvodní tóny, které z rytmického kolotoče nepustily nikoho až do konce. „Na EP jsme měli pozitivní ohlasy, nejvíc na singl Givin’ You Up a Mercy. Během křtu jsme všechny nové písničky hráli poprvé, ale podle reakcí to dopadlo dobře, dokonce jsme díky tomu navázali i jednu, pro nás snovou spolupráci. A hlavně přišlo dost lidi, což je pro nás největší odměna a podpora,” dodávají hudebníci ke koncertní premiéře Lovesick.K jeho vzniku vedlo setkání kapely s Kubou Kaifoszem alias Lazer Vikingem. Ten nahrávku skládající se ze 4 tracků produkoval a posunul, z části „dotlačil a snad i jemně dokopal”, jak přiznala sama kapela v rozhovoru s Davidem Pomahačem, k mnohem více sebevědomějšímu zvuku. Sám Lazer Viking hostuje na singlu Givin‘ You Up, jehož klip, povedené drama z vlakového motoráčku, má v současnosti na YouTubu již přes 140 tisíc zhlédnutí. „Givin' You Up je hymna pro každého, kdo o sobě někdy pochyboval a snažil se říct NE. Je to připomínka, abyste zůstali věrní tomu, kdo jste, navzdory strachu z názorů ostatních, kteří vám často brání v plném využití vašeho potenciálu. Připomínka, abyste bez omluvy přijali své autentické já,” dodávají Iggy Mayerov.
Jak už název v říjnu vydaného Lovesick napovídá, celým EP se táhne vztahová linka zahrnující prostou zamilovanost, nejistotu a strach ze samoty až po čiré naštvání z využívání našich slabostí. Pro srovnání nemusíme chodit daleko, vztahovou trajektorii od prvního nesmělého seznamování až po bolestivý konec v podobě rozchodu a hledání nových začátků můžeme nalézt například u loňského alba Good Times Only Teď na to myslim nebo u Žhnoucího ticha Metastavů. Iggy Mayerov ale snad více než kdo jiný přichází s uvědoměním, že přes bolest, kterou nám často vztahy, a nejen ty milostné, působí, musíme nejdřív nechat zhojit vlastní duši a nalézt hodnotu sebe sama. A pak to ukázat světu kolem.
„Tryin' to dance away this feeling / Tryin’ to hit restart“ by mohla být druhá část potenciálního kapelního motta. A ač klišé o terapii hudbou bývá nadužíváno, u Iggy Mayerov se mu nedokážu vyvarovat, neboť na málokterém koncertě budete cítit tak silně, jak se přímo během něj vaše vnitřní rány hojí.
